Koupě bytu v panelovém bytu je většinou jen začátek. Při pohledu na nabídky realitních kanceláří je totiž patrné, že většina z nich je v původním stavu – okna krásně větrají i zavřená, jádro je z odlehčených materiálů, obklady a linoleum vytvářejí úžasné barevné kombinace. Vše korunuje kuchyňská linka v retro stylu a minimalistický přístup k elektrorozvodům ve stylu jedna místnost, jedna zásuvka.

První investicí do takové bytu tak většinou bývá pytel rozdvojek a prodlužovacích šňůr. Pokud jste ovšem měli „štěstí“, a předchozí majitel povolil uzdu své kutilské vášni, je tento problém již vyřešen lištami zvyšujícími užitnou hodnotu bytu i jeho estetickou úroveň – souvislé plochy stěn jsou nyní hezky vodorovně i svisle děleny na více sektorů.

Tak. A nyní otázka, co s bytem. Budiž vám útěchou, že vám každý rád poradí. Dozvíte se tak, že je nutné začít totální změnou dispozice či naopak, že stačí jen vymalovat (většinou s dodatkem, že byt v paneláku stejně nezhodnotíte a vše jsou vyhozené peníze). Nejlepší tak je, když budete v bytě chvíli bydlet tak, jak je. Staří praktici tomu říkají „zžívání se“. Časem nejspíše pochopíte, že změna dispozice je nákladná a často i zbytečná. Koneckonců, ani mnoho dnešních domů není příliš „user friendly“.

No a teď je tedy čas na opravdu rozumné uvažování.

Základem jsou nová okna, samozřejmě plastová. Důvodem ale nejsou ani tak úspory na vytápění, ale spíše hlediska estetická (i nejlevnější plastové okno vypadá lépe než to původní, navíc většinou získáte i nové vnitřní parapety) a protihluková. Ten rozdíl je opravdu slyšitelný. Výběr dodavatele oken je to nejsnazší, co vás při rekonstrukci čeká. Konkurence je obrovská, výrobek takřka identický (zkuste si spočítat rozdíl v úspoře tepla okna s pěti či šesti komorami). Stačí poslat alespoň čtyři poptávky a uvidíte. Jen je nutné se pozorně dívat na to, co je součástí nabídky. Chtějte celkovou kalkulaci – okna, vnitřní a vnější parapety, žaluzie a hlavně zednické práce – tedy vybourání starých, osazení nových a také jejich zapravení. Po odchodu řemeslníků by tak mělo být krásné a hladké ostění připravené na finální malbu. Jedině takto komplexní nabídky je možné srovnávat, navíc se dostáváte na vyšší objem financí a tím i blíže ke slevě – žaluzie či parapety zdarma.

Dalším krokem jsou rozvody elektřiny, plynu, vody a odpadu. Pokud tedy máte jasnou představu o dispozici, vzhůru na to. Voda, plyn a odpad jsou relativně jednoduché. Šachta se stupačkami je totiž součástí bytového jádra, takže spotřeba materiálu je minimální. Jádro navíc není z panelu, takže si to můžete udělat i sami (pochopitelně vyjma plynu). Hlavně práce s trubkami na odpadní vodu je okouzlující – merkur byl daleko složitější. A tím jsme u celého jádra. Nejspíš dospějete k variantě vyzdění ytongem (ty bílé tvárnice, které se tak krásně řežou pilkou a jsou nádherně lehké) a instalaci sedací vany (jinak se vám zřejmě do koupelny nevleze pračka). Samostatnou kapitolou je pak záchod – pokud je od koupelny oddělen, pak zřejmě projektant využil spodní hranice podlahové plochy dané českou státní normou. Při ranní potřebě se budete koleny opírat o protější zeď a budete blahořečit vydavatelům, že noviny přecházejí na zmenšený formát časopisů.

Takže vám nezbývá, než se pustit do shánění toho nejkratšího záchodu typu kombi. To je ten, co má nádržku s vodou přímo za mísou. Na systém s oddělenou nádržkou raději zapomeňte. Její instalace do šachty se stupačkami nepřipadá v úvahu, předsazená zeď (byť ze sádrokartónu) ještě více zmenší prostor pro mísu a pro vás. Samozřejmě platí takřka dokonalá nepřímá úměra – čím kratší kombi, tím vyšší cena. Nabídka z titulní strany katalogu hypermarketů pro kutily opravdu není pro vás. Slastný pocit z nízké ceny vám totiž velmi rychle pokazí vaše nemotornost při vykonávání velké potřeby ve stoje.

No a teď už přichází na řadu kuchyň. Úctyhodných 240 centimetrů vás přinutí k velkému rozhodnutí – budu mít myčku či raději vyhodím půlku hrnců a několik nezbytných pomocníků. Kompletní kuchařskou výbavu a myčku totiž dohromady do jedné linky v panelákovém bytě vrazíte jen těžko. Řešením je objednávka zvýšených horních skříněk, které budou sahat až ke stropu. Za pár let ale v té nejvyšší poličce objevíte bonboniéru, kterou jste dostali od známých při kolaudaci. A když jsme u té kuchyně – většina lidí se rozhodne pro dlažbu. V takovém případě to ale neuvádějte do ohlášení stavebních úprav. Protihluková opatření, které v takovém případě bude stavební úřad požadovat, jsou drahá.

No a před finální úpravou nezapomeňte na elektřinu. Na starý hliník se vykašlete, nechte ho v klidu tam, kde je – tedy přímo v panelech. Rozvody kompletně předělejte – zásuvek raději více než méně. A taky si připlaťte za rozvod kabelové televize. Panelákové byty v původním stavu mají většinou zásuvku kabelové televize přímo za vstupními dveřmi. Zásuvky jsou kombinované, tedy jak na televizi, tak i na internet. Takže si je raději nechte zavést do všech obytných místností. Wi-Fi internet vás totiž může na sídlišti zklamat. Je tam prostě husto. Ani u rozvodů pro elektřinu, ani u rozvodů pro kabelovou televizi pro kutila moc prostoru není. Sekání do betonu není takový relax, jako sekání trávy. No a samotný závěr je malovaní. Po malíři požadujte, ať předchozích 56 nátěrů odstraní a nanáší na čistý podklad. Jinak vám třeba už za rok začne vystupovat starý nátěr.

Takže teď máte rekonstruovaný byt v panelovém domě a můžete přemýšlet, zda jste udělali dobře. Na internetu to řeší stovky lidí. Spor o to, zda je lepší byt v panelovém domě či cihlovém domě, je stejně vášnivý, jako spor, zda si rodinný dům postavit či opravit starší nemovitost.